VIVE DIEU, SAINT AMOUR

BIOGRAFIE FRANTIŠKA VLÁČILA

10. května 2008 v 0:03 | Mike |  Filmy
František Vláčil - biografie
19. února 1924 - 27. ledna 1999
František Vláčil se narodil v Českém Těšíně, své dětství a dospívání prožil na severní Moravě a v Brně. Velice záhy začal projevovat výtvarné nadání. Ihned po 2. světové válce začal studovat na Filosofické fakultě brněnské univerzity estetiku a dějiny umění. Souběžně nastoupil k brněnské skupině kresleného a loutkového filmu. Působil zde nejdříve externě a od roku 1947 na plný úvazek. Ve Studiu populárně-vědeckých a naučných filmů prošel postupně všemi funkcemi filmového štábu a naučil se základům řemesla.
V roce 1949 úspěšně dokončil školu a po dalších dvou letech, kdy režíroval instruktážní a populárně-vědecké filmy, přešel do Prahy, kde následujících 7 let působil v Československém armádním studiu. V padesátých letech se živil výrobou dobově podmíněných instruktážních filmů, které ovšem dokázal režírovat s nevšední invencí. Předehrou ke hrané tvorbě se v roce 1955 stala spolupráce s režisérem Ivo Tomanem na filmu Tanková brigáda, kde se podílel zejména na vedení velkých bojových scén.
Prvním samostatným hraným filmem Františka Vláčila byla Skleněná oblaka. Roku 1958 za něj dostal zvláštní diplom v kategorii experimentálních filmů. Za svůj první dlouhometrážní hraný film Holubice, kde hlavní roli nemocného chlapce ztvárnil pozdější úspěšný režisér Karel Smyczek, získal řadu mezinárodních ocenění.
Pak již následovala čtveřice mimořádných snímků, díky nimž si tvůrce vydobyl ve filmové obci prestižní postavení. Prvním z nich se stala historická balada Ďáblova past, která byla příznivě přijata kritikou a sklízela úspěchy i v zahraničí. Úspěch snímku umožnil zahájit práce na nejslavnějším díle - filmu Marketa Lazarová. Podle většiny filmových kritiků a filmařů jde o nejlepší film československé produkce. Dalším Vláčilovým filmem bylo Údolí včel podle námětu spisovatele Vladimíra Körnera a posléze psychologický příběh Adelheid z českého pohraničí v období poválečné éry. Byl to první barevný film v režisérově filmografii.
V období normalizace se Vláčil musel nuceně na čas s hraným filmem rozloučit a věnoval se dokumentární tvorbě. Nejhodnotnějším výsledkem tohoto období je Praha secesní, vyznamenaná hlavní cenou na festivalu v Paříži. K dlouhometrážním hraným snímkům se režisér vrátil dvěma filmy: psychologickým portrétem stárnoucího lékaře Dým bramborové natě s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli a dobrodružnými Stíny horkého léta o skupině Banderovců pokoušejících se probít z Ukrajiny na západ.
Koncem 70. let navázal režisér spolupráci se scénáristou Zdeňkem Mahlerem a jejím výsledkem byl životopisný portrét Antonína Dvořáka Koncert na konci léta. Následovaly další výrazné snímky, jako Hadí jed, Stín kapradiny nebo MÁG.
Po listopadu 1989 se Vláčil stal objektem oficiálních poct. Jako první obdržel Českého lva za celoživotní dílo a stal se prezidentem České filmové a televizní akademie. Na karlovarském festivalu převzal prestižní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Mezi českými filmaři má pověst geniálního tvůrce, který se podepsal pod nejhodnotnějšími díla naší filmové historie. Vzniklo o něm několik dokumentů, jako například medailon V síni času kameramana Františka Uldricha nebo portrét pro cyklus GENUS natočený Karlem Smyczkem.
František Vláčil zemřel v nedožitých pětasedmdesáti letech v roce 1999, poznamenán úmorným bojem s totalitním režimem, který mu v sedmdesátých a osmdesátých letech vytrvale komplikoval a posléze neumožňoval jeho tvůrčí práci.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jirka Jirka | E-mail | 18. července 2011 v 15:23 | Reagovat

Miluju pana Vláčila!

2 veri-harazimova veri-harazimova | E-mail | 7. srpna 2011 v 21:05 | Reagovat

nevíte prosím něco o jeho rodičích, sourozencích?

3 Ali Ali | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 1:52 | Reagovat

Asi takhle nějak bych to pojal :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama