VIVE DIEU, SAINT AMOUR

POZOR JIME VLK!

16. září 2007 v 22:59 | Z časopisu Boys Life; přeložil Štěpán |  Vlci
POZOR, JIME VLK!
JIM ZALEHL DO SNĚHU,
Namířil objektiv svého fotoaparátu - a čekal. Uvidí ho vlk? Velká šelma se pomalu blížila k podivné hroudě, schoulené na sněhu a nejspíš si chvíli myslela:,, To bude asi mrtvý los, kterého bych si mohl dát k večeři." Najednou se vlk váhavě zastavil - zjistil, že to, k čemu se blíží, je člověk. Vypadalo to, že je v rozpacích. Závěrka Jimova fotoaparátu několikrát cvakla a motorek přetáčející film slabě zabzučel. To už se vlk rychlými kroky vzdaloval.
,, Je opravdu velmi těžké je fotografovat," říká Jim Brandenburg, který vlky fotografuje už pětadvacet let. Ví, že jsou velmi plaší a lidi se raději straní.
Když byl Jim ještě chlapec, domníval se jako většina lidí, že vlci jsou šelmy zlé a krvežíznivé.Později ale dlouhodobým pozorováním a studiem zjistilo, že vlci jsou důležitým článkem života v divočině.Zbavují přírodu slabých a nemocných zvířat, a tak v ní pomáhají udržet rovnávat.
¨Vlci často loví srnce, jeleny, prasata, ovce, kozy a další zvířata, ale když spatří člověka, raději utečou. Několik jizev na Jimově těle je pro něj výstrahou, aby se při fotografování vlků měl na pozoru a pohyboval se pomalu a obezřetně. Když ho vlci náhodou spatří, dělá, že si je vůbec nevšímá. ,,Musíte totiž předstírat, že jste například kráva, žvýkající pokojně trávu," prozrazuje.
VLK PATŘÍ DO SMEČKY,
Stejně jako člověk do rodiny. Vlčí smečku tvoří obvykle matka, otec a tři až šest potomků. Hrají si a loví všichni společně. Každá smečka má svá území, na kterém žije a které si chrání před ostatními vlky. Vlčata si musí své postavení ve smečce vybojovat v mnoha soubojích. Ty obvykle končí tím, že poražený odkryje své hrdlo a vyjádří tak soupeři svou podřízenost.
Vlci mezi sebou ,,mluví". Dá se prý při troše zkušenosti poznat, kdy kňučí na znamení přátelství a kdy z úplně opačných důvodů. Začnou výt, když chtějí svolat smečku dohromady nebo ji varovat před nebezpečím a jejich vytí je slyšet i na vzdálenost deseti mil.
,,Vlci se dokážou znamenitě skrývat," říká Jim Brandenburg. ,,Když jsem v lese, obvykle poznám, jestli tam vlk je, nebo není.Poznám to nasloucháním nebo pozorováním stop."
Jim si postavil nevelký srub v Zemi vlků, která se nachází na aljašské hranici poblíž Ely, v Minnu. Název dostala tato oblast Aljašky podle velkého množství vlků, kteří tu žijí.
Někdy musí Jim vyjít vlkům vstříc, aby mohl pořídit dobré záběry. Přinese na svůj pozemek mrtvou vysokou zvěř - jako potravu pro hladové vlky. Ti se pak seběhnou a on je může v klidu fotografovat.Jindy zas smečku stopuje. Dokáže výt stejně jako oni a z jejich odpovědi rychle zjistí, jak daleko právě jsou.
NA ROZDÍL OD JINÝCH SAVCŮ
Vlci neuléhají k zimnímu spánku, ale loví.Útočí především na losy, protože ti jsou neohrabaní a málokdy se jim podaří utéct. Je známo, že vlci, když jsou na lovu, putují obvykle v zástupu a dokážou kořist neúnavně sledovat desítky kilometrů. Pronásledují svou oběť až do chvíle, kdy ji dojdou síly a oni mohou zaútočit. V době, kdy je dostatek potravy, tvoří smečku i dvacet zvířat.Je-li ale potravy málo, zmenší se smečka zhruba na sedm členů.
Jim musí být ve své profesi velmi trpělivý, protože trpělivost, jak známo, přináší růže. Jednou se Jim Brandenburg omylem dostal až k vlčímu doupěti, ve kterém zrovna spala vlčata. Byla tam však i matka vlčice, která je chtěla bránit, a tak Jimovi nezbylo než vzít nohy na ramena.
Je zvláštní, že vlci nikdy nezaútočí na loveckého psa, který jim jde po stopě a zuřivě na ně štěká. Psa hlídajícího dům přitom vlci napadnou bez obav, a může to být klidně ten stejný pes, který je nedlouho předtím pronásledoval, jenže teď zoufale kňučí u domácího prahu. Nikdy si však na něj netroufnou, když honí on je a výhružně na ně štěká!
Jim chce svými fotografiemi, které publikuje v mnoha knihách a časopisech, ukázat, jací vlci doopravdy jsou. Věří, že lidi přesvědčí, že vlci nejsou až tak zlí a zákeřní, jak se o nich tvrdí, a že špatnou pověst získali spíš neprávem.
VLK
VLK - CANNIS LUPUS - JE VELKÁ ŠELMA Z ČELEDI PSOVITÝCH. VÁŽÍ OD 30 DO 55 KG A JEHO TĚLO JE 100 AŽ 170 CM DLOUHÉ. ŽIJE VE SMEČKÁCH A LOVÍ HLAVNĚ V NOCI. PATŘÍ K NEJVÍCE PRONÁSLEDOVANÝM SAVCŮM, ČLOVĚKA VŠAK NAPADÁ OBVYKLE JEN VLK NEMOCNÝ VZTEKLINOU. SAMICE RODÍ 4-6 MLÁDAT, KTERÁ DOSPÍVAJÍ VE DVOU AŽ TŘECH LETECH. VLK SE VYSKYTUJE OSTRŮVKOVITĚ NA SEVERNÍ POLOKOULI. SEVERNÍ AMERIKA JE DOMOVEM ŠEDÝCH A RUDÝCH VLKŮ. ASI 57 000 JICH DNES ŽIJE V KANADĚ A NA ALJAŠCE;DALŠÍ DVA TISÍCE PŘEŽÍVAJÍ V OSTATNÍCH 48 STÁTECH, VĚTŠINA Z NICH V MINNESOTĚ. RUDÝCH VLKŮ JE POUZE NĚCO MÁLO PŘES STO KUSŮ. SKORO VŠICHNI SE UŽ DŘÍVE PŘESUNULI DO SEVERNÍ KAROLINY. /VLK RUDÝ NEBOLI DHOUL JE TEN VLK, KTERÉHO ZOBRAZIL KIPLING V KNIHÁCH DŽUNGLÍ JAKO PUSTOŠÍCÍ LAVINU, KTERÁ NAPDLA DŽUNGLI. RUDÍ VLCI JSOU HROZBOU HLAVNĚ V LESÍCH A HORÁCH TIBETU, INDIE, SUMATRY A JÁVY.SMEČKA TĚCHTO VLKŮ DOKÁŽE RYCHLE VYHUBIT V KRAJI VŠE ŽIVÉ A ŘÍKÁ SE, ŽE SE JICH BOJÍ I TYGR!/
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Adolf Plášil Adolf Plášil | E-mail | Web | 23. dubna 2014 v 11:39 | Reagovat

jhnyjnjkYXnYX :*
jhnjsdhhd psdj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama