VIVE DIEU, SAINT AMOUR

MÝCH 1001 NEJLEPŠÍCH FILMŮ - ČÁST 3

25. září 2007 v 0:35 |  1001 Filmů
TENKRÁT NA ZÁPADĚ/ CERA UNA VOLTA IL WEST/1968/
Vrcholné westernové dílo Sergia Leoneho přichystalo pro Charlese Bronsona bezejmennou roli pomstu hledajícího Harmoniky a pro Henryho Fondu mrtvolně bledého modrookého zabijáka Franka, který dost pošramotil jeho image Waytta Earpa.Úvod, ve kterém Woody Strode, Al Mulou a Jack Elam čekají na vlak, přičemž je otravuje moucha a kapající voda, představuje bravurní a impozantní, do sebemenšího detailu přesně provedenou scénu fascinující délky, během níž se až do Bronsonova příjezdu a následné přestřelky vůbec nic nestane. Teprve poté se dá film do pohybu. Podkreslené navíc nádhernou a dokonalou hudbou Ennia Morriconeho, kdy ještě k tomu každá hlavní postava ve filmu má vytvořenou svůj vlastní hudební podkres, díky hudbě poznáte kdo právě nastupuje na scénu. Tak stejně příjezd nádherné Claudie Cardinalové na nádraží, její následující vstup do nádražní budovy, kdy po chvíli najíždí kamera přes střechu oné budovy na městečko společně s perfektní hudbou Morriconeho, v ten moment právě Cardinalová opouští ,,svět" relativního bezpečí a civilizace a vstupuje do divokého života Západu.
Tenkrát na Západě je první Leoneho film, který uvádí násilí do opravdového politického kontextu, ukazuje prstem n zkorumpovaného/a zmrzačeného/ železničního magnáta, který ,,za sebou nechává dvě lesklé slizké stopy jako hlemýžď", když pomocí výhružek získává půdu a zaměstnává padouchy a nohsledy, aby se zbavil nepohodlných osadníků, kteří nechtějí po dobrém odejít. Nenasytná civilizace zamořuje otevřenou krajinu, a zatímco Harmonika se snaží vystopovat sadistu, který oběsil jeho bratra, ovdovělá prostitutka Claudia Cardinalová se pokouší naplnit sen zavražděného manžela o opravdové komunitě Západu a bandita Jason Robards touží jen po tom, aby ho všichni nechali na pokoji ve stavu dětinské bezstarostnosti. S nádhernými širokoúhlými kompozicemi a přímočarým vyprávěním příběhu jde opravdový western, který vítězí na body jak délkou, tak šíři záběru.
PLANETA OPIC/ PLANET OF THE APES/1968/
Klasické vědeckofantastické dobrodružství, které je dnes stejně silné, jako v době svého prvního uvedení. Planeta opic byla projektem. Který mohl dopadnout velice špatně: remake Tima Burtonaz roku 2001 to vrchovatě dokazuje. Třebaže na první stomilionové rozpočty se muselo ještě dvacet let čekat, návrh na natočení filmu podle románu La Planete des singes Pierra Boulleho byl přece jen riskantní. Tolik herců převlečených za opice- to si přímo říkalo o pošklebování diváků, místo aby se krčili a zakrývali si dlaněmi oči.
Než se začalo natáčet, uklidnil obavy šéfů studia maskérský mistr John Chambers který natočil zkušební scénu s Charltonem Hestonem a s Edwardem G. Robinsonem. Jakmile se prokázalo, že je make-up přesvědčivý, dostal Chambers padesát tisíc dolarů na vytvoření opičích efektů pro celý film. Robinson, který se bál, že hodiny strávené na židli v maskérně ohrozí jeho chatrné zdraví, se z projektu stáhl a byl nahrazen Mauriciem Hansem.
Byly to dobře utracené peníze. Opice, s nimiž se Pylor a ještě dva kolegové astronauté
setkají, když jejich raketa ztroskotá na opuštěné planetě, skutečně nahánějí hrůzu, obzvlášť když spolu s Taylorem poznáme, že na tomto podivném místě vládnou, zatímco lidé jsou zde v roli němých zvířat. Herecké obsazení je dokonalé a stavby jsou vynikající - Taylorův první pohled na novou planetu, jeho zajetí a především pochopitelně nezapomenutelný závěr. Skvělý je i vtipný scénář Roda Serlinga a Michaela Wilsona plný odrovnávacích průpovídek/,,Sundej ze mě ty svý smradlavý pracky, ty hnusná špinavá opice!"/.Klasické filmové dílo se dočkalo třech pokračování, televizního seriálu, výše zmiňovaného neuspokojivého remaku a dokonce i skvěle satiry v jedné epizodě Simpsonových.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama