VIVE DIEU, SAINT AMOUR

MOTOKÁRY

20. září 2007 v 23:37 |  Sport
SCHUMACHEREM SNADNO A RYCHLE
STOKILOVÉ VOZÍTKO, NA KTERÉM ZAČAL KARIÉRU KAŽDÝ ZÁVODNÍ JEZDEC. CO PŘI POUHÉM POZOROVÁNÍ MŮŽE VYPADAT JAKO NUDA, DOSTANE PO OSOBNÍM PROŽITKU VELMI ZAJÍMAVÝ ROZMĚR. ŘÍTÍTE SE PADESÁTIKILOMETROVOU RYCHLOSTÍ PATNÁCT CENTIMETRŮ NAD ZEMÍ A MÁTE VELKOU ŠANCI, ŽE TO NAPÁLÍTE DO PNEUMATIK, KTERÉ LEMUJÍ DRÁHU. BOJÍTE SE, ŽE SE V KAŽDÉ PRUDŠÍ ZATÁČCE VYKLOPÍTE.
O motokárách by vám své mohl říct Michael Schumacher, šestinásobný Mistr světa Formule 1, i každý druhý kluk na ulici. Kdo do ní jednou nasedne, zákonitě ji podlehne. Trat například radotínského Kart centra je drhá největší v Evropě, měří přes osm set metrů a můžete to po ní solit rychlostí skoro 40 km v hodině.Jako jedna z mála je krytá a má skvělé zázemí. Hodně lidí ale překvapí, že uřídit motokáru není zas až taková legrace. Mnoho lidí si totiž myslí že je to jak řídit autíčka na kolotočích.
CO JE TO MOTOKÁRA?
Pár svařených trubek, čtyři kola, sedačka a motor silný jako malý skůtr. Běžné motokáry, které nabízí většina půjčoven, dosahují rychlosti 50-70 km/hod a drží skvěle na trati. I tomu největšímu moulovi se nic nestane, pokud včas pustí plyn. Sedačka je jen pár centimetrů nad zemí, takže máte dokonalý kontakt s asfaltovou dráhou pod sebou.
I když do zatáčky vlítnete zprudka nebo příliš trhnete volantem, nanejvýš dostanete smyk. V tom je kouzlo motokár. Ovšem točit volantem není žádná legrace. Jako netrénovaný jezdec toho máte po pár jízdách plné zuby, bolí vás celé tělo a druhý den pak cítíte pnutí třísel a svalů na rukou. Přesto se vám hlavou honí, kdy už půjdete zase jezdit…
ZÁVODNÍ FORMULE
Vozítko není vozítkem, dokud se v něm nezávodí. Už z úvodů je jasné, že malá vozítka s čtyřtaktním motorem odstartovala kariéru téměř každému automobilovému závodníkovi. Na motokárových závodech si všimli například talentu Schumachera nebo Engeho. Mnozí jezdci však z motokáry nikdy nevylezli a není na tom nic špatného / když nepočítáme, že si nikdy nevyděláte miliony dolarů/.
Závodní vozítko může totiž dosáhnout rychlosti až 200 km/hod. Pravděpodobnost, že se převrátíte v běžné motokáře, je velmi malá, protože rozchod kol je dost široký, aby vás pokaždé udržel i v prudké, stoosmdesátistupňové zatáčce. Ale závodní auto už tak bezpečné není. Například kdysi si německý pilot Stephan Whig na dráze ve Vysokém Mýtě přivodil komplikovanou zlomeninu nohy, když ve stodvacetikilometrové rychlosti najel do zadní gumy jezdce před ním.
Náraz ho okamžitě katapultoval ze sedačky několik metrů daleko. O tom, že by přestal jezdit, však ani na minutu nepřemýšlel. Motokáry jsou silná droga. Napětí, adrenalin, emoce, radost, zábava a nebezpečí. Právě tyhle pocity přitahují amatérské i profesionální jezdce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama