VIVE DIEU, SAINT AMOUR

Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA - ČÁST 1

31. července 2007 v 15:14 | podle časopisu Skaut-Junák;roč 40;97-98 |  Comics
Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA
Poselstvo krále Jiřího z Poděbrad k francouzskému králi Ludvíkovi XI. Vyrazilo z Prahy 16. května 1464. Neslo s sebou také listinu s královskou pečetí a návrhem na vytvoření spolku křesťanských králů, který by zajištoval mír v Evropě. Alois Jirásek zpracoval paměti jednoho u účastníků cesty v knížce Z Čech až na konec světa. Pod stejným názvem nakreslil před lety Miloš Novák seriál, který v nové podobě vycházel v časopise Skaut-Junák 1997-98, který Vám ted v nové rubrice budu představovat.
Hrdinství, vzory rytířského chování, dobrodružství a romantiku - to co nás přitahovalo či přitahuje v mládí, můžeme nacházet i v minulosti našeho národa, v odvaze a moudrosti našich předků.
Velké poselstvo, které vedl synovec Jiřího z Poděbrad, pan Lev z Rožmitálu, mělo za úkol šířit dobré jméno českého království po Evropě. Výprava se vydala na cestu 26. listopadu 1465 a její putování trvalo jeden a půl roku. Navštívila postupně všechny významné panovnické dvory, kde nejen šířila mírovou politiku krále Jiřího, ale její členové se také účastnili různých rytířských turnajů a zápasů, z nichž celou řadu vyhráli a prokázali tak své rytířské dovednosti.
Pout byla opravdu dobrodružná. ˇUčastníci poselstva se poprvé dostali na moře a plavili se přes kanál La Manche, kde jim nepříznivé počasí zkřížilo plány a plavba se musela přerušit. Na lod také zaútočila cizí vojenská plavidla. Navíc lodě v tehdejší době byly pomalé a neohrabané a nejednou se z nich staly bezbranné skořápky vydané na pospas rozbouřenému moři. Účastník cesty Václav šašek z Biříkova mnoho dobrodružství z této cesty popsal ve svém cestovním deníku, který později převyprávěl Jirásek už ve zminované knize Z čech až na konec světa.
Až dosud jsme cestovali dosti bezpečně, ale nyní to přestalo, neboť jsme přišli právě nevhod; bylat v této zemi zrovna válka. Vévoda burgundský Filip válčil totiž se zbojným a zlým vévodou Geldernským a s městem Lutychem. A tak se všude hemžilo potulnými žoldnéři a záškodníky, u nichž nic neplatily naše průvodní listy: zato však jsme spíše naše tesáky, meče a palcáty.
Zpočátku jsme byli opravdu několikráte přepadeni a šlo do tuha, ale že nás bylo dosti, přes čtyřicet, a že jsme se nedali, měli jsme pak pokoj od všeliké chasy loupežnické. Mnoho nám také pověst prospěla, neb až tu si vypravovali o českých husitech, jací jsou to bojovníci, zrovna prý s dáblem spřeženi. Pro tu nejistotu, neb nám bylo ustavičně se na pozoru míti a v noci pořád vozy a vše hlídati, se nám zpočátku v burgundských krajinách nelíbilo…
Český král Jiří z Poděbrad je v dějinách známý svým velkolepým projektem mírového spolku křesťanských států. S tímto na svou dobu senzačním dokumentem vypravil v roce 1464 nejprve poselstvo do Francie. V listopadu 1465 se pak vydala česká družina na diplomatickou okružní cestu po evropských panovnických dvorech. /Vedl ji Jiříkův švagr Lev z Rožmitálu, zaznamenal Václav Šašek z Biříkova a později literárně zpracoval Alois Jirásek v povídce Z Čech až na konec světa/. Snem českého krále bylo vytvoření mezinárodní organizace, která by se starala o to, jak spory mezi státy vyřizovat mírovou cestou, jak trestat ty, kteří mír porušují, jak pomáhat malým národům proti cizímu útočníkovi a podobně. Evropská knížata a králové Jiříkův návrh nakonec odmítli - ze strachu před zlobou papeže, se kterým měl český husitský král trvalé spory. Teprve o pět set let později se Jiříkův ,,český projekt OSN" podařilo uskutečnit: v roce 1945 byla založena Organizace spojených národů.
Dobře vybavená družina českých pánů putovala na koních, doprovázená zásobovácími vozy. Jelo se po cestách i necestách, často po hlavních evropských silnicích, které nevypadaly z dnešního hlediska až tak nejhůř. Byly prašné, ale zpevněné a většinou upravené - na ochranu proti lapkům byly zhruba v třicetimetrové šíři vykáceny stromy. Na silnicích jste tenkrát mohli potkat pěší poutníky, jezdce na koních, žebřináky, dvoukolky, různé typy kočárů a čtyřkolové kupecké povozy kryté plachtou. U kočárů se již začala používat technická novinka, pérování proti otřesům, a stejně jako u vozů další novinka - otáčivé oje, které již nebyly s vozem pevně spojeny . Novinkou byly také jednokolové trakaře; v důlní dopravě se pro těžké vozíky již začaly používat dřevěné kolejnice
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama