VIVE DIEU, SAINT AMOUR

SVĚT KÁJI SAUDKA

31. července 2007 v 23:50 |  Comics
KÁJA SAUDEK
Kája Saudek(1935) je nejvýznamnější český komiksový tvůrce, zakladatel typické "saudkovské" komiksové školy a zároveň jediná osobnost v domácím komiksu, jejíž věhlas přesáhl hranice České republiky (respektive Československa).
Na počátku 60.let se začal živit jako technický kreslič a posléze odešel dělat kulisáka na Barrandov, kde se propracoval až na místo pomocného architekta. V té době se jeho šuplík stále plnil jednotlivými obrázky i torzy kreslených příběhů, na publikování takovýchto komiksů ale v 50.a na počátku 60.let nebylo ani pomyšlení.

K průlomu došlo v roce 1966, kdy ho Miloš Macourek přizval ke spolupráci na filmu Kdo chce zabít Jessii?
Saudek výtvarně zpracoval titulky a plakát (obé v duchu svého oblíbeného žánru) a vytvořil pro film několik stran fiktivního komiksu o honbě za antigravitačními rukavicemi. Po úspěšném promítání snímku vykročil na volnou nohu a tvořil ilustrace i seriály pro řadu novin a časopisů. Jeho komiksy však byly i přes pozvolné uvolňování politické situace trnem v oku komunistickými dohlížitelům, a tak byly často na pokyn shora násilně ukončovány. Navzdory tomu začal Kája Saudek pracovat na ambiciózním cyklu o krásné lékařce Muriel, který dodnes nemá v českém komiksu obdoby. Po vpádu armád Varšavské smlouvy se ale naděje na jeho publikování rychle rozplynuly (druhý hotový díl nevyšel dodnes) a Saudek musel hledat cesty, jak přežít v nové situaci. Podařilo se mu ještě" anim Práce pro zahraniční vydavatele se,ale ukázala jako nereálné řešení. Začátkem 70.let měl plodné období a jeho kreslené seriály v Mladém světě byly pro někoho důvod, proč si tento časopis koupit. Pak byl zakázán jak bezkonfliktní, do minulosti zasazený Lips Tullian, tak i propagandistický Major Zeman. ovat" film Čtyři vraždy stačí drahoušku Chtě nechtě si Kája Saudek začal na chléb vezdejší vydělávat kreslením ilustrací pro Pionýrskou stezku a dekorací pro Pionýrskou vlaštovku, komiksů se však vzdával jen velmi nerad. I tady byl nepohodlný Proto v roce 1979 zahájil kariéru undergroundového kreslíře.
Pod svá ochranná křídla ho tajně vzala Československá speleologická společnost a díky Pavlu Noskovi mohl spolupracovat s legendárním Jaroslavem Foglarem a řadou dalších kvalitních scénáristů. Z tohoto období pochází i typicky česky pojatý superhrdinský příběh Arnal, který se stal nejpřekládanějším domácím komiksem vůbec. Po Sametové revoluci začaly vycházet reprinty Saudkových komiksů ve statisícových nákladech a objevila se řada Saudkových pokračovatelů i epigonů, sám Mistr však s novou tvorbou prakticky ustal. Z finančních důvodů se věnuje především tvorbě erotických kreseb a ojedinělý pokus o návrat Lipse Tulliana v Mladém světě byl pro malý zájem čtenářů zastaven. Jeho kresby vycházely také v časopise Pivní kurýr.
SVĚT KÁJI SAUDKA
Dovolte dvě osobní vzpomínky.
Vidím tu knihu, jako by to bylo včera. Ležela na psacím stole, útlá vázáná velkého formátu. Adolf Hoffmeister ji právě přivezl z paříže. Otevřu ji a co vidím - je to comics! Připadá mi jaksi divný. Vystupuje v ní nepříliš vnadná, zato ale sexy dívka jménem Barbarella, a její tvůrce Jean-Claude Forest ji už v první epizodě zachytil v situaci značně pikantní. Nevěřil jsem jsem svým očím. Obrázkový seriál to je přece součást dětské literatury. Pro jaké děti je určena tahle Barbarella?
Adolf Hoffmeister se usmíval a knír se mu vlnil jako křídla kormorána. Psal se rok 1962. Vydáním Barbarelly došlo k převratu v dějinách comicsu a on to dobře věděl.
V roce 1952 mi bylo sedm let. Rodiče mě vzali na návštěvu k Werichovým. Abych nezlobil, pán domu mi dal comics na prohlížení. Pestrobarevný sešit, koupený za dob exilu v Americe, celý upatlaný od čokoládových prstů jeho dcery Jany. Nikdy předtím jsem comics neviděl. Na setkání s ním jsem ale připravený byl. Vyrůstal jsem nad stránkami Dikobrazu, miloval jsem Lva Haase a Antonína Pelce. Dělník v modré haleně, placatou čepicí n ahlavě, to byl můj superman. S úsměvem na rtech drtil Strýčka Sama, pupkatého Churchilla, krvavého psa Tita a také Adenauera, celého zeleného bezmocným vztekem. Werich mi ale půjčil jiný comics. Byl plný veselých, avšak zlobivých zvratek. Dva pejskové si nastříhali papírky, namalovali na něj znak dolaru a šli nakupovat. Byl jsem zděšen. Ne proto, že pejskové se dopouštěli penězokazectví, nýbrž proto, že bezostyšně a zřejmě beze strachu malovali symbol, který byl v mých očích stejně prokletý jako znak hákového kříže.
V tu dobu Kája Saudek už maloval své první comicsy do školního časopisu. Už dávno mněl za sebou svá první setkání s obrázkovými seriály. Jako klouček čtyř, pětiletý měl rád Puntu, toho humanoidního psa, bezpohlavního, avšak občas zamilovaného, který svým vzevřením, zvláště pak ušima připlácnutýma k lebce, připomíná penzionovaného berního úředníka. Z okupace nacisté Puntu zahubili a místo něho nabídli českým dětem sešity hodnotného čtení s názverm Panzery útočí a Junkersy nad Donem. Když Panzery doútočily a Junkersy dolétaly a přišel mír, ozval se Saudkovic rodině příbuzný z Ameriky a začal posílat potravinové balíčky. Místo baličku noviny a v nich - comicsy. Jednak ty legrační, jako byl Dennis the Menace, jednak dobrodružné, s Buckem Rogersem v hlavní roli. Kája hltal Bucka náruživěji než čokoládu s rozinkami. Hltal a hltal a vepsal si ho do genetického kódu.
Chudák Superman! Zrodila ho válka a ve válce i bojoval. Měl by dostat metál.
Scénarista Jerome Siřel a Josef Schuster ho vytvořili v době, kdy se u nás fasovaly plynové masky - v červnu 1938 vyšlo první pokračování. Bytost, která přežila zkázu planety Krypton, dostala se na Zemi, kde žije poklidný občanský život pod jménem Clark Kent; jakmile se však někde děje nějaká nepravost, nějaká supernepravost, Clark odhazuje sako a brýle a oděn trikotem a létajícím pláštěm vrhá se, pěsti vpřed, do boje. O tři roky později se v B9lém domě konala porada. Nacistická agentura se snažila zemi odvrátit od vstupu do války. FBI varovala před sabotážemi. Propaganda reagovala jen mdle. ,,Kdo nám pomůže, pánové?" řekl tehdy F. D. Roosevelt. ,,Nějaký comicsový hrdina?". Tak se zrodil Captain America. Nelze o něm říci, že je to Superman v modrém, už proto ne, že právě Superman je modře oděný. Captain America bojoval za vlast oděn do vlajky s hvězdami a pruhy!
Tvůrci triviální literatury jsou lidoví vypravěči moderní doby. Snaží se bezprostředně odpovědět na potřeby širokého publika, prvoplánově vyhovět jeho náladě. Jsou jich také stovky, tisíce. Jejich dílo má jepičí život a nepatrný dosah. I zde však funguje metoda sčítání a vyrušování, metoda průsvitek, protože tito vypravěči se nerozpakují přebírat jeden druhého. A pak se stane cosi, soukoli nebeských sfér se posune o jeden ozub, a na světě je typ zrozený z lůna nepožehnaného. Jako je Superman - at už má jakékoli jméno a jakoukoli podobu. Anebo komické zvíře-člověk, do tohoto typu lze dosadit kačera Donalda právě tak jako zajíce, který má počkat.
Obrázkové seriály čili comics byly a jsou zásadě určené dětem. Proto v USA existovala tak přísná cenzura, proto je z amerických comics určených k masové spotřebě vyloučen sex a brutalita je zde obvykle traktována v pohádkovém stylu typu ,,všem nepřátelům hlava dolů". Dospělí je ovšem četli také, asi tak, jako si občas rádi přečtou pohádku.
Dlouho ale trvalo, než vznikly první comicsy pro dospělé. Nejsem historik žánru a proto nebudu tvrdit, že Orestova Barbarella byla první comics záměrně a jednoznačně určená dospělému publiku.A nejen to: Barbarella byla určena intelektuálně vyspělému publiku. Proto zaujala Adolfa Hoffmeistra, objevitele nových ostrovů/on to byl, kdo sestavil Labyrint, v mnoha ohledech nepřekonatelnou antologii angloamerické sci-fi/. Jedno je ale jisté: světovou senzaci vyvolala ve své době právě Barbarella a žádný jiný seriál tohoto typu. Už v roce 1967 podle něho natočil filmu tehdejší mág moderního filmu Rour Vadim a obsadil ho takovými hvězdami, jako byla Jane Fondová v hlavní roli, Ugo Tenazzi či David Hemmings. Běžel i v našich kinech.
O rok dříve dokončil Václav Vorlíček podle scénaře Miloše Macourka film Kdo chce zabít Jessii? I tohle byl film - comics. V době, která přála experimentům, výtvarnou podobu filmu vtiskl muž doposud neznámý, původně barrandovský kulisák, později pomocný architekt Kája Saudek. Film je na plakátě inzerován jako 9876543210té pokračování seriálu / o jedenáct let později napadne Josepha Lucase uvést Hvězdné války jako ,,čtvrtý díl" filmového seriálu/. Sám plakát je řešen jako stránka comicsu. Juraj Višný v roli Supermana a Karel Elfa v obvyklé roli bídáka zde ohrožují Olgu Schoberovou, tedy Jessii. Dívka navlékne rukavice, pravým zdvihákem expeduje Supermana a levým bídáka do nebe. Prchá, aby byla pryč, než spadnou, leč utrhne si kousek sukně. ,,Musím to někde zapošít," prohlásí, čímž se zdrží a protivníci ji stačí dopadnout. Nastane tma, rukavice ztratí účinnost a Jesle se na posledním obrázku táže: ,,Ale kam teď?"
Už na první pohled je patrno, že tu jde o parodii. Základní situace dopodrobna odpovídá klasickému schématu comicsu amerického typu, avšak osa dramatického zvratu - natržená sukně, starost o to, kde trhlinu ,,zapošít" - by se ve skutečném, tedy americkém seriálu supermanovského typu, nemohla nikdy vyskytnout.
Ve studiu Ivana Vápenky Comics Káji Saudka, vydané jako zajímavý tisk v roce 1989, je uvedeno jeho 41 comics, u nás veřejně publikovaných do 31. prosince 1988. Všechny jsou poznamenány oním ,,láskyplně ironizujícím přístupem". Ironie zde má však mnoho podob, můžeme ji najít všude: ve volbě tématu, ve vedení děje, v jazyce, ve výtvarném projevu. Když se Kája Saudek spojí s Karlem Steigerwaldem a udělají podle Kafkova Zámku comics, je to ironie tematická. Když hrdina seriálu Tajemství Zlatého koně visí nad propasti a drží se za ohon koně Pruse a křičí na něho, Pruse, Pruse, čeho - , je to ironie jak dějová, tak verbální. A výtvarný projev? Bože, stačí se jen podívat….
Kdo si chce v Čechách tvrdě ustlat, nechť se stane ironikem. Pronásledovat ho budou jak ti, kdo ironii nepochopili, tak ti, kdo ji pochopili. Už ve svém pátém seriálu Honza Hrom z roku 1968 nakreslil Saudek v záhlaví poslední, tedy sedmé části, sám sebe. Zpodobnil se pěkně z profilu, s bublinou u úst a v bublině stojí: ,,Děkuji všem, kdož napsali o tomto COM-COMICSU šéfredaktorovi Pop Music Expresu….Tolik nenávisti, dštící ze záštiplných, tvrdě a nesmlouvavě odmítavých postojů došlých v dopisech, mně zalichotilo! Ejhle - maluji si tu kýč velekýč - a lidé jsou PRÁVEM pohoršeni! Jsou totiž dobře vychováni, nesnesou všechny ty ubohé, vyumělkované buržoazní kýče Normana Rockwela, Roy Lichtensteina či S. Daliho
V roce 1969 se v Mladém světě objevila osmadvacetistránková ukázka z připravované comicsové knihy Muriel a andělé. Více než stostránkový seriál podle scénáře Miloše Macourka chystala k vydání Mladá fronta. K Odevzdání bylo připraveno další pokračování pod názvem Muriel a oranžová smrt. Kdyby se autoři drželi základní české moudrosti,,plav a nečeř vodu", kdyby byli nechodili na stránky Mladého světa, nejpopulárnějšího českého týdeníku! Oni to ale udělali, Muriel měla třeštivý úspěch, i bylo ji nutno zakázat. Ba nejen to, ztratily se i originály.Proti tomuto zklamání byla všechna následující relativně snesitelnou pokroutkou. V roce 1971 se Saudek vrátil na stránky Mladého světa se Čtverylkou, parafrázemi literárních a dramatických děl. Začátkem následujícího roku zde začal vycházet LIps Tullian, jeho doposud nejpopulárnější seriál. Po roční přestávce začal Saudek v Maldém světě vydávat Černého Filipa, comics podle motivů díla Aloise Jiráska. Po šesti pokračováních byl seriál beze slova vysvětlení zastaven. Pět let trvalo, než se Saudek mohl k soustavné práci na obrázkových seriálech vrátit. Jak už to bývá, pomoc přišla z neočekávané strany: Česká speologická společnost ho pověřila vytvořením comicsu u příležitosti 20. výročí zpřístupnění KOněpruských jeskyní. Tehdy vyšlo zde už citované Tajemství Zlatého koně. Do roku 1988 vyšlo osm dalších comicsových příběhů, dva díly Lipse Tulliana podle scénáře Jaroslava Sigla, seriály podle scénáře Nesvadbova, Macourkova a mého, Trat se ztrácí podle vlastního SCÉNAŘE, A DVA PŘÍBĚHY PODLE SCÉNAŘE Jaroslava Foglara Modrá rokle a Ztracený kamarád.
Kanony žánru jménem comics nepřijal bezvýhradně - zůstal heretikem. O jedné črtě jeho hereze
jsem už mluvil, je to ironie. Saudkův ironický přístup ke comicsu bije do očí, at prozkoumáme kterýkoli z jeho jednačtyřiceti seriálů. Ale musíme jich poznat víc, abychom došli k jinému, dosti překvapujícímu zjištění. Počet Saudkových scénáristů jde do desítek. Kreslíř ale dokázal silou své osobnosti překlenout rozdíly mezi nimi. Vždycky je to nejdřív Saudek a pak Macourek, Nesvadba nebo Neff.
Kája Saudek začal vážně kreslit comics někdy v době, kdy Jean-Claude Forest bojoval s francouzskými farizeji o právo Barbarelly na milování s roboty. Nezávisle na komkoli dopracoval se k poznaní, k němuž došli Orestovi následovníci zejména ve Francii že totiž comics je- či může být ideálním výrazovým prostředkem k zachycení ducha moderní doby. Podobně jako on chápou i Jean Giraud-Moebius, Varhan Bodé či Richard Corben žánrově čistý, komerčně zaměřený comics jako odrazový můstek k originálnímu uměleckému výrazu. Puristicky smýšlející fanouškové comicsu někdy Saudkovi vytýkají žánrové prohřešky vedoucí ke složitosti, nepřehlednosti až srozumitelnosti. Saudek se však nesnaží o žánrově čistý comics. Jde mu o parafrázi, o volnou interpretaci. Saudek neslouží comicsu, nýbrž comics slouží Saudkovi.
Ondřej Neff
Upraveno, sestaveno a zkráceno podle obrázkového seriálu 3xKája Saudek; Práce 1989
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 plysacek4 plysacek4 | Web | 1. srpna 2007 v 11:53 | Reagovat

Soutěž o nej blog 2007 začala.Sháněj hlasy.A podívej se na info pro soutěžící.První dvě kola trvají krátce.

2 plysacek4 plysacek4 | Web | 3. srpna 2007 v 11:24 | Reagovat

Postoupila jsi do 2.kolo soutěže o nej blog 2007.Sháněj hlasy.Kolo bude zase krátký.

3 qblpfa qblpfa | E-mail | Web | 5. května 2009 v 21:36 | Reagovat

r2hAMs  <a href="http://tqvejpakixqy.com/">tqvejpakixqy</a>, [url=http://dsnjogljiena.com/]dsnjogljiena[/url], [link=http://fqvwdrcmmami.com/]fqvwdrcmmami[/link], http://pmponspoorvg.com/

4 PEPÍK PEPÍK | E-mail | 15. října 2009 v 13:41 | Reagovat

aHOJ JAK SE MÁTE

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama