VIVE DIEU, SAINT AMOUR

ŠPILBERSKÁ CITADELA

29. dubna 2007 v 2:45 |  Historie
ŠPILBERSKÁ CITADELA A JEJÍ TEMNÉ KOMNATY
Hrad Špilberk vévodící Brnu, zažil od doby, kdy ho v 2. polovině 13. století založil Přemysl II. Otakar, chvíle slávy i smutku. Později, přebudovaný na barokní pevnost, která vydržela i nájezd Fridricha II., vešel ve známost i jinak. Stalo se z něj nejtvrdší vězení tehdejší monarchie.
Když se procházíte dlouhými temnými, chladnými a klenutými chodbami zdejších kasemat, máte pocit jako by až do dnešní moderní doby na Vás působilo strašlivé utrpení, které zde zdejší vězni zakusili.
Jako byste slyšeli křik a sténání vyslýchajících, kterým tu drtili prsty na padrť, napínali je na skřipec a lámali jim kosti, aby z nich konečně vymlátili přiznání. Kvílení nevěrných žen, jež tu byly údajně zazdívány zaživa a nechali jim na hlavu kapat vodu dokud nezešílely…
Až na pár výjimek, to však není zcela pravda, něco si sami vymysleli sami návštěvníci, nebo průvodci pro oživení.. Na Špilberku se nikdy nemučilo;byli sem posíláni již odsouzeni, kteří útrpným právem zakusili už jinde.
Širokou veřejnost, která si mohla kasematy poprvé prohlédnout v roce 1880, však zajisté palečnice, španělské boty či skřipce nesmírně přitahovaly. Jak jinak.
Další z mýtu provázejících historii tohoto věhlasného vězení je návštěva císaře Josefa II. Údajně se nechal na hodinu uvěznit v dřevěné komůrce, v níž v naprosté za naprosté tmy trpěli ti nejtěžší, na doživotí odsouzení zločinci. Když na vlastní kůži zažil kruté podmínky vězení, rozhodl se prý takovýto krutý trest s okamžitou platností na věky zrušit.
Tuto událost uváděli ve svých pracích i uznávání historikové. Jenže studium dobových materiálů nakonec ukázalo, že to bylo trochu jinak. Prý právě Josef II. Zavedl tuto formu trestu a až teprve jeho nástupce Leopold II. Ji zrušil.
Kasematy/temné komnaty/ byly postaveny v hradních příkopech při přestavbě na barokní pevnost. V podzemních prostorách se měli v případě dělostřeleckého ostřelování, ukrývat vojáci i s výzbrojí. Čtyři pece dokázaly upéct chleba až pro 5000 lidí, bylo-li třeba. V severních kasematech mohlo /podle dobového plánku/ pobývat až 1200 mužů.
JAK V PODZEMÍ TRÁVILI ODSOUZENCI SVÉ DNY?
Ti, kteří neměli nejtvrdší trest - doživotí - přes den tvrdě pracovali. Když byli zločinci ve vězení, měli trvale na nohou železná pouta. V noci spali vedle sebe na dlouhých šikmých dřevěných pryčnách. V cele měli k dispozici jen vědro s vodou a nádobu na fekálie. Řada odsouzených měla navíc ještě dodatečný trest - obvykle v den zločinu, někdy i 2x nebo 4x do roka, jim byly veřejně "vypláceno" od 25 do 50 ran karabáčem. Už tak nelidské podmínky měli vězni ztíženy nedostatečnou stravou; jedli jen jednou denně - večer. Teplé jídlo dostávali jen 3 dny v týdnu, jinak se museli spokojit s 0,75 kilogramem chleba s vodou.
4. září 1784, den po osobní návštěvě špicberské věznice, nařídil Josef II., aby doživotně odsouzení skončili v těch nejhlubších a nejhorších kasematech.
Nejhorší zločinci živořili hůř než dobytek, v naprosté tmě, o chlebu a vodě, přikováni za nohy. Naprostý nedostatek hygieny, tma, mizerná strava a teplota kolem 10 C, udělaly své. I když císař trest smrti zrušil, někteří odsouzených by ho přivítali.
Výjimkou snad byl jistý vězeň Filipčuk, jež přikovaný za nohy a ruce žil v komůrce téměř dva roky. Dočkal se i zrušení tohoto trestu v roce 1790, jenže měsíc po přemístění zemřel i on…
Podmínky vězňů se zmírnily právě až v roce 1790, kdy císař Leopold II. Celkově zlidštil žalářování v kasematech. Přesto však Špilberk zůstal jednou z nejtvrdších věznic ještě dlouhá léta a proslul jako Žalář národů, kdy tu byli kromě zločinců i političtí vězni. Trpěli tu čeští vlastenci za 1. světové války, stejně jako v prvním roce německé okupace. Dnes už je Špilberk a jeho rekonstruované kasematy jen turistická atrakce. Ale mrazení v zádech způsobují pořád…
ZAJÍMAVOSTI:
  • Nejtěžší trest, přikování, si v kasematech odpykával voják Josef Lippmann. Odsoudili ho za zákeřné zastřelení zezadu svého desátníka.
  • První ženou uvězněnou na špilberku byla Barbora Graslová /13.12.1784/, odsouzená v Hustopečích za vraždu manžela. Na obě tváře ji navíc vypálili cejchy ve tvaru šibenice.
  • Špicberské vězení "zlomilo" i prominentního vězně, velitele pandurů, barona Trencka, proslulého svou udatností, ale i krutostí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama