VIVE DIEU, SAINT AMOUR

PŘÍBĚH SPOKOJENÉHO ČLOVĚKA - PROLOG

18. dubna 2007 v 22:02 |  Příběh spokojeného člověka

Příběh spokojeného člověka

Člověka většinou žene ctižádostivost. Ale pak stejně vzpomíná jen na ty lidské momenty. Alespoň já jo. V tomhle věku se už přestanete hnát nahoru, protože bud už tam jste, anebo zmoudříte a víte, že se tam nic zvláštního neděje. Že člověk tam leze jen proto, aby tam byl. A když tam jste, koukáte se rychle dostat dolů, protože tam je tepleji. A jedná se o to, aby člověk během svého vývoje nezhloupnul. Aby se nezačal klanět sám sobě, protože pak se přestane vyvíjet.

Sovák

Kdo ti řekl blázne, že tvá cesta nemá mít co nejvíc oklik a ošemetných srázů, pochop, že tvá chůze musí být co nejnamáhavější a nejkrvavější, abys věděl a mohl říci druhým, co je to rána, krok kupředu i pevná země pod nohama. Snad se nikdy nedočkáš cíle v tomto krvavém údolí, ale jdi, jdi a plahoč se, jako bys jej měl neustále před očima - tak nemůžeš zeslábnout a klesnout.

Scheinpflugová

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama