VIVE DIEU, SAINT AMOUR

PŘEHRADNÍ DENÍK - PŘÍBĚH BRNĚNSKÉ PŘEHRADY ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

10. dubna 2007 v 16:57 |  2.Světová válka
PŘEHRADNÍ DENÍK

Budete - li v Brně
a půjdete po hrázi
brněnské přehrady,
všimněte si malého
domku, kde žil jeden
obyčejný člověk.Kdysi
o jeho prostém hrdinství
natočila televize film.
Neškodilo by občas jej
znovu promítnout a
připomenout člověka,
který zachránil na
dvacet tisíc lidských
životů.
Jak se to stalo?
Náš příběh se odehrál
v roce 1945 v posledních
dnech druhé světové války.
Začtěte se do deníku psaného "na vodu".
Terén jihovýchodní Moravy umožnil fašistickým vojskům skupiny armád Střed vybudovat v krátké době silnou obranu a úspěšně ji držet. Velící maršál, aby zabránil hrozbě obklíčení svých ustupujících vojsk, se snažil Střední Moravu za každou cenu udržet a proto zde byly boje mimořádně těžké. K nejúpornějším docházelo na přístupech k městu Brnu. Celkem zde padlo na deset tisíc sovětských vojáků…
12.dubna překročili vojáci ukrajinského frontu řek Moravu a rozvinuli jednu z nejtěžších operací na našem území - bitvu o Brno. Téhož dne zazvonil v domku hrázného na břehu brněnské kníničské přehrady telefon.
František Šikula dostává z brněnského velitelství gestapa příkaz odstranit betonové zátky z minérského potrubí, které Němci před časem v tělese hráze nechali vyvrtat, a vše připravit k uložení destrukční nálože.
Přehradní nádrž obsahuje v té chvíli více než dvacet milionů krychlových metrů vody. Tento uvolněný živel by podle odhadu odborníků zmařil dvacet tisíc lidských životů a asi sto tisíc by jich ohrozil. V centru Brna by hladina vody dosáhla výšky jednoho metru, byl by prakticky likvidován průmysl města nejen u řeky Svratky, ale i v povodí Svitavy.
Pro případ, že by došlo k nejhoršímu, otevírá hrázný v noci segmentové uzávěry a tajně snižuje hladinu vody. Je však třeba počítat i s požáry po bojích a myslet na budoucnost, kdy svobodné Brno bude potřebovat hodně elektřiny. A další jarní vody přijdou až za rok…
19.dubna přijíždí na přehradu důstojník gestapa major Schleppke: "Jak pokračují práce na uvolnění minérských štol?" hrázný krčí rameny:"Špatně. Každou chvíli nálety a nejsou lidi…"
V přehradním deníku je v souvislosti s odstraněním betonových zátek zmínka o "mimořádném pracovním úsilí", skutečnost je však zcela jiná.
Sabotáž - přehrada musí být zničena.
23.dubna přecházejí sovětská vojska ke konečnému a rozhodujícímu útoku na Brno, vytvářejí dvě obchvatná uskupení. Na přehradě je zdánlivý klid.
25.dubna postupují Rusové ke středu města. Němci ničí přechody přes vodní toky, most přes přehradu pod hradem Veveří už je také pobořen a zůstane v tomto stavu velice dlouho, až do té doby kdy ho nechají současní brněnští radní znovu postavit. Jediným přechodem přes Svratku zůstává přehradní stěna. V jejím nitru v revizní štole se ukrývá před nálety početná skupina civilních obyvatel. Němci obsadili elektrárnu pod hrázi, její turbína stojí.
26.dubna je Brno v rukou sovětských vojsk. Na přehradu však přijíždějí nákladní auta obsazená příslušníky SS. Vojáci seskakují a skládají těžké bedny. Destrukční oddíl klade miny na vozovku a podél pilířů, neboť potrubí je ucpané.
Každou chvíli se mohou objevit osvobozenecké tanky a vjet na přehradní stěnu. Hrázný si uvědomuje hrozivou situaci.
Je třeba zachránit nejen přehradu, ale i životy obyvatel Brna a vojáků.
Kritický okamžik - je třeba se bleskurychle rozhodnout.
Hrázný využívá nečekaného náletu sovětských letadel a v nestřežené chvíli skáče do chladných vln přehradní hráze. Přestože je hitlerovci postřelen, podaří se mu dostat k osvobozenecké jednotce a jejich rychlým zásahem je přehrada zachráněna před výbuchem.
›
Jak prosté a přece obrovské hrdinství, proti věcem, které dnes máme občas vykonat a nedokážeme to, jen proto, že se stydíme, bojíme nebo jsme příliš pohodlní - a málo obětaví.
Nebýt hrázného, který toto vše v sobě dokázal překonat, nemuseli zde být třeba i někteří z nás.
›
Proč byla vůbec válka? Proč se stříleli lidé, kteří se ani neznali a nic zlého si neprovedli a proč vojáci, kteří měli soucit se zaběhlým psíkem, dovedli bez jakéhokoliv soucitu střílet po lidech.
Uvědomíme-li si zlo v zárodku ještě než nastalo, je to lepší než později zjišťovat viníky. Nikdy by nemohlo k válce dojít, kdyby bylo na zemi bylo více dobra, tolerantnosti a přátelství. To vše by mělo panovat nejen mezi námi jednotlivci, jedné skupiny, jednoho národa, ale i mezi lidmi na celém světě.
Bratrství, obepínající svět všech lidí,láska a vzájemná úcta činí nemožnou válku a spory.
Když dovedli lidé ve válce obětovat své životy za ideu národa, dokažme i my, že jejich obět nebyla zbytečná. Ať potom můžeme s klidným svědomím říci: Vy všichni, jež jste prošli peklem věznic a koncentráků, vy všichni, kteří jste vytrvali v boji, ale nedočkali se svobody, vy všichni jste neumírali nadarmo!"
›
Co z těch slov, která jsem našel ve starém poválečném časopise, zůstalo v platnosti do dnešních časů? Nebo myšlenky zapadly v zapomnění, jako autor této úvahy?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pupál Pupál | E-mail | 22. ledna 2008 v 17:10 | Reagovat

Velice aktuální i dnes. Dík. Prožil jsem tam mládí, na Príglu.

2 Tereza Rymlová Tereza Rymlová | 9. února 2009 v 14:38 | Reagovat

je to krutý¨

3 Johnny Johnny | 8. srpna 2009 v 23:58 | Reagovat

Velice by mě zajímalo jméno toho zmiňovaného filmu. Díky za odpověď.

4 i i | E-mail | Web | 23. srpna 2011 v 22:46 | Reagovat

Hezký stránky,
dovoluji si představit Český svět 1913 http://kcbrno.webnode.cz/cesky-svet/

5 Joanka Joanka | 24. března 2015 v 0:38 | Reagovat

film je Denik psany na vodu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama