VIVE DIEU, SAINT AMOUR

KONEC DOBRODRUŽSTVÍ ZÁLESÁKA ROLFA

18. dubna 2007 v 11:44 |  Časopisy a knihy
KONEC DOBRODRUZSTVI ZALESAKA ROLFA
Příběh se smutným koncem, který ovšem E.T. Seton nenapsal
Prvních vydání svých knih v češtině se americký spisovatel, přírodovědec, malíř, znalec a obdivovatel indiánů Ernest Thompson Seton dočkal už v prvním desetiletí našeho století. Ozdobou mnoha domácích knihoven je pak dodnes patnáct svazků Setonových povídek, novel a románů, které vyšly před více než sedmdesáti lety ve slavné edici Knihovna Walden - většina z nich vyzdobena původními autorovými kresbami a kvaší. Zde roku 1925 vyšel i Rolf Zálesák, román, který je spolu s Knihou lesní moudrosti a Dvěma divochy považován za klasickou učebnici tzv, ,,lesní moudrosti".
Po druhé světové válce potkal u nás Setona podobný osud jako spoustu jiných amerických spisovatelů - jeho knížky dlouhou dobu nevycházely. Až v druhé polovině šedesátých let vydala Mladá fronta Rolfa Zálesáka, o něco později nakladatelství Albatros Dva divochy, v Olympii potom následoval cyklus Setonových povídek a novel o zvířatech spolu s Knihou lesní moudrosti. V roce 1977 vyšel i jeho vlastní životopis Cesta životem a přírodou, cenzura jej však zbavila části věnované hnutí lesní moudrosti.
Po roce 1990 se Seton objevil v několika reedicích. V prvním českém vydání vyšel pak vůbec poprvé jeho filozofický odkaz nazvaný Poselství rudého muže.
Prvním nakladatelstvím, které ohlásilo vydávání sebraných spisů E.T.Setona, byl Leprez. Jako první svazek se objevil Rolf Zálesák, ale po otevření knihy se mně vzbudilo doslova zděšení.
Setonovy původní ilustrace byli surově ořezány, které v původním vydání zdobily text po okrajích stránek, ale by mně tak nevadilo jako nové ilustrace vytvořené v rodokapsovém stylu Divokého západu! Co je však na knize nejhorší a odsouzeníhodné, je to, že není úplná, ač o tom není nikde zmínky, žádná předmluva kde by bylo alespoň vysvětleno, proč je text zkrácen či spíše ochuzen. Nakladatel zřejmě převzal překlad od Křištana Bémy, který vydala za minulého režimu třikrát Mladá fronta. Nevím čí to byl zásah, zda překladatele nebo tehdejších hlavounů, co z knihy vyškrtalo pasáže týkající se především duchovního života, modlitby, kultury indiánského národa a jejich povahy apod. Pochopil bych, že by taková hanebnost a neúcta byla pochopitelná za minulého režimu,ale dnes! To není jen nepochopitelné, to je dokonce neomluvitelné. Vždyť na více než 30 místech knihy chybí odstavce i celé pasáže,a to včetně dvou kapitol. Setonovo poselství jde tak vniveč.
Abych si osvěžil paměť a také se uklidnil a zároveň podpořil svůj dojem a znechucení nad novým vydáním Rolfa, vzal jsem si a pečlivě přečetl ještě předválečné vydání, které jsem s radostí objevil a zakoupil v jednom nejmenovaném antikvariátu. Musel jsem opět složit autorovi poklonu, protože záměr - přitažlivou formou zasvětí čtenáře do základů lesní moudrosti a krás i těžkosti života v divočině - se daří i po více než 80 letech od vzniku knihy. Jednoduchý a o to přesvědčivější příběh sirotka Rolfa a jeho staršího indiánského přítele - učitele Quonaba, který se odehrává v severních lesích státu New York, plyne volně a příjemně jako voda v řece Hudson. Jen ke konci, kdy se Rolf nadšeně zapojí do americko-anglické války 1812-14, to trochu příliš a zbytečně "voní" střelným prachem a vlastenectvím a z lesní idyly se místy stává učebnice dějepisu. Ale celkový dojem z knihy to nezkazí.
Každý živý jazyk se vyvíjí - a ta naše zlatá čeština zvlášť. Hlavně pro dnešní dobu a moderní čtenáře, jelikož by starý překlad ze sedmdesátých let byl k neučtení.
A tak na druhou stranu je nový překlad naopak živý a textu na některých místech přece jenom prospělo. Ale záleží kdo to jak bere, já na knihách od Setona vyrůstal, moje první kniha, kterou jsem přečetl byl právě Rolf Zálesák a Dva divoši, když samozřejmě opomenu hltání foglarovek. Tak člověk kterému se poprvé dostane do rukou nové vydání Rolfa Zálesáka, zřejmě nepochopí mé debutující rozhoršení a výtky.
Vždyť koneckonců klasická díla světové literatury pro mládež - třeba verneovky, Robinson Crusoe nebo Ostrov pokladů - se bez moderních překladů a citlivých textových úprav už dnes neobejdou. Doba se změnila, svět se díky satelitní televizi a internetu zmenšil, co pro naše prapradědečky bylo zajímavé, působí na dnešní čtenáře jako nudné poučování.
Ale přesto mi to nedá, nové vydání mi není i tak sympatické - jde tu totiž ještě o něco jiného. Za tím, že v románu chybějí desítky odstavců i celé souvislé stránky textu, že ze Setonových ilustrací zůstaly smutné a žalující trosky, nelze jistě hledat zlý úmysl. Jde o odbytou práci. Někdo nad tím vším dokonce mávne rukou - snad se zas tak moc nestalo, větší část přece zbyla!
Člověk, který takto uvažuje, pak ale nejspíš mávne rukou nad každým lajdáctvím, ať je to halabala vydlážděný chodník či ošizená porce jídla v restauraci.
Vždyť tu jde také o úctu sami k sobě, jak byste se cítili kdyby vás někdo ošidil či odbyl o kus vaši práce, nad kterou jste třeba strávili několik hodin či naopak i dní. Potom bychom se měli právě ozvat, když známe cenu své vlastní dobré práce. A tak by se mohl dnes cítit i Seton - kdyby se toho ale dožil!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama