JAK SE STÁT SPISOVATELEM

STESK
Stoupal jsem na hory

Moc pekny clanek. Od mala jsem psala basnicky a kratke povidky, ale nikdy jsem to nikomu neukazala. Ted zacinam premyslet, ze je na case prohloubit co jsem se naucila a ukazat sve dilka svetu. Vas clanek me dodal odvahu. Dekuju moc. P.S. Omluvam se ze nepouzivam diakritiku, ale momentalne ziji v Anglii a nemam Ceskou klavesnici.
Už dlouho je mým snem psát knihy. Po Vánocích jsem se konečně rozhodla začít ten sen realizovat. A ejhle...po dvou měsících se dostavila první krize, pochybnosti...jistě znáte :) A dnes jsem objevila tento článek. Moc, moc děkuji. Díííkyyy! :)
Moje psaní na tom bylo lépe:-D Ono si mě našlo samo. Začalo to svrběním ruky, když jsem viděla prázdný blok. Pak se mi zdály sny v době, kdy jsem dělala novinařinu na Globe Games v Bánově. Zdály se mi sny o rodince, která se vymykala normálu. tak jsem začala psát.
A nezůstalo to u jednoho příběhu, ale zatím jich je asi 13:-D Takže sjem možná jen dobře maskovaný grafoman a spisovatel ze mě nebude. Ale je to můj sen. A žádný můj sen nebyl silnější, než stát se spisovatelkou.
A ruka už mě nesvrbí:-D
Už asi rok a něco se snažím psát povídky - romantické. Přesně , jak je napsáno v posledním bodě mi schází trpělivost. Myslela jsem si , že napíšu povídku a ona bude skvělá a ejhle ! Dnes , když si přečtu svojí první povídku , tak musím uznat, že je hrozná , ale myslím si že se každou další povídkou učím nové věci. Mým snem je stát se spisovatelkou a doufám , že se mi to vyplní.... S pozdravem Jessi
Nu, ač se to nezdá, tak první bod je v mnoha případech problémem nepřekonatelným a spousta mladých pisatelů už v prvním bodě napráská takových chyb, že k ostatním se už čtenář nedostane.
Kdo ví, jestli to je aktuální, ale kdo by chtěl zkusit něco psát a zapracovat na sobě - není to zase taková práce - ta ať koukne na tenhle odkaz. Nabízíme v Praze literární dílnu, zaměřenou na science fiction a fantasy, ale nevylučuji, že v okamžiku, kdy se systém uchytí, že se dostaneme i k jiným žánrům. Ale ve své podstatě, kdo chce psát, tak na žánru moc nezáleží, protože zákonitosti a řemeslo musí být všude.
Tady je ten odkaz:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/mlp-mistri-pismen-ucni-slov-workshopy-v-mestske-knihovne-v-praze-p91-/p_scifi.asp?c=A080820_221954_p_scifi_hpe
Píšu už třetí povídku, ale ještě nevím, jaký úspěch má ta první (ještě nevyšla) pokud jde o tu vytrvalost tak tu určitě mám. Mám kamaráda, který je dizlektik, dizortografik...atd a je docela težké s ním přežít den aniž bych nebyla poškrábaná, nebo neměla modřiny. Přeji všem jinak hodně štěstí
Právě píši knihu a musím říct, že je to také hlavně o daru od přírody. Né každý dokáže psát knihy takovým způsobem, aby jeho knihy dokázaly čtenáře přímo pohltit. A to je to, co spisovatele dělá spisovatelem.
Což o to. Mně nadšení a vytrvalost vydržely dlouho. Asi tak dvacet let. Horší to bylo s redaktory. Ti už mě po třetím rukopise pokaždé prosili, abych toho radši nechal. Ani se jim nedivím. Dneska. Stačí si přečíst pár povídek v Blovídkách, abyste si o mém psaní udělali přesnou představu. Nakonec jsem je poslechl a zjistil, že to vlastně ani neumím. A že mě to koneckonců ani nebaví. Ale... pak jsem objevil Nový Internet...
[9]: P. S. (stejně jako se každý nešika může vyučit truhlářem) A pak že se o mě neví a že to jsou jen bludy. Jsem nešika a jsem vyučený truhlářem.
No jo.. splňovat těch pět podmínek zase takovej problém není. Já bych k nim přidala ještě šestou, tu, se kterou mám problém já. Musíš mít odvahu to dát někomu přečíst. Píšu už patnáct let, napsala jsem spoustu básniček i povídek, ale.. jsou prostě moje. Jenže když se podívám do budoucnosti, být spisovatelkou je to jediné, co by mě dokázalo opravdu naplnit a uspokojit. Takže mám jeden jediný cíl. Splnit i podmínku číslo šest:-)
[10]: tááááák,to je super,a jak to jde,Eduarde,sleduješ svého mistra jak vlastně pracoval na té krásné židli,co máš doma?? a nebo,ty jeden lumpíku,že se ty kulišáku chlubíš cizím peřím,hi hi ,nic není problém,vždy a všude potřeba je ,vytrvalost,bez ní nejde opravdu nic
A zabúda sa na to, že je potrebné ovládať gramatiku! xD Každého znechutí text bez diakritiky, čiarok a plný chýb.
já mám taky blog a tam píšu povídky, hrozně mě to baví to psaní ale chyby se samozřejmě najde:-DAle píšu taky na náměty Herryho Pottera a nově taky Twilight, mno ale poslední dobou se spíš zajímám o vlastní tvorbu, kdyžtak se podívejte na můj web...děkuji:-)
Vážně, moc povedený článek. Vždycky jsem se snažila něco napsat, ale v tom, když sem už měla pár stránek napsaných, mou pozornost odvedlo něco jiného, a tak jsem začala s něčím jiným, myslím tím s jinou povídkou. Mám takhle doma asi deset věcí rozepsaných, z oho tak tři oblíbené, ke kterým se vracím, občas od základů překopávám, což si stejně myslím, že je blbost a akorát mě to zdržuje, ale pokaždé, když si to čtu znovu, tak mě k tomu napadne něco nevého, jiného a já to tam musím, na vzdory mému přesvědčení, stejně dopsat. Mé osudné číslo je 60, což je počet stránek mých nejoblíbenějších věcí. Myslím, že je čas začít věci dopisovat. Vždycky když jsem s něčím začala, tak jsem to i dodělala, tak doufám, že v sobě najdu sílu a dodělám i tohle. Protože by to, podle mých kamarádek, které se mnou sdílý stejný smyšlený svět a pravidelně mi nadávají, že nemají pokračování, když už jsem jim to dala rozečíst, byla škoda.
Mnohokrát vám děkuji za váš článek.
zkouším psát povídky,které jsou trošku drastické.Hlavním problémem neni vymyšlení příběhu ale spíše,jak tu větu zkombynovat,aby byl děj napsán v nějakém přirovnání.Potřebovala bych právě poradit,jak do krátke věty mám popsat všechen pocit který prožíva nejen obět chladnokrevného vraha,ale také jak se právě cítí onen vrah.
Mně snad chybí jen ta vytrvalost. Ne že by mě odradil nějaký neúspěch nebo něco. To je pro mě jen signál, že mám pokračovat, abych něco zlepšila, ale spíš mám problém s tím, vydržet u jednoho nápadu. Něco vymyslím, pěkne si to promyslím a potom to dám na papír. Za začátku jsem z toho nadšená, ale pak mě napadne něco jiného... A chytne mě ten druhý nápad, který se miz zdá vždycky lepší...
Já prostě nejsem schpná něco dopsat do konce, protože když se vracím ktěm nápadům, co už jsem zavrhla kvůli dalším a chci je dopsat, tak mě nebaví, protože chci pracovat na tom novémů který mě zajímá mnohem víc. Absolutně nevím, co s tím mám dělat.
Být spisovatelkou je můj sen. Nebo aspoň novinářkou. Ale nevím, jestli na to mám. Píšu spoustu povídek ze své hlavy. Pokud někdo chce okomentovat, tak se podívejte na můj blog. Akorát mi chybí ta odvaha to dát někomu přečíst. Mám strach, že kdybych to někam poslala, tak by to hned odmítli:-)
Moc zajímavý článek...
Myslím, že člověk, který touží stát se spisovatel potřebuje silnou vůli a trpělivost. Musí umět počkat. Rozdíly mezi prvním a stým článkem bývají často ohromné.
DOBRÝ DEN. JSEM TÍMTO ČLÁNKEM NADŠENÁ. SAMA JSEM JIŽ NAPSALA PÁR KNIH, KTERÉ JSEM , ALE PŘEČETLA JEN VE SVÉ TŘÍDĚ. TEĎ PRACUJI NA NOVÉ KNIZE, KTEROU BYCH CHTĚLA DÁT DO NAKLADATELSTVÍ.PÍŠU UŽ OD TŘETÍ TŘÍDYA VE SPISOVATELSKÉ SOUTĚŽI JSEM VYHRÁLA PRVNÍ MÍSTO. MOC BYCH SE CHTĚLA STÁT SPISOVATELKOU, JEDNAK PROTOŽE MĚ TO BAVÍ A TAKY MILUJI SHAKESPERA- ROMEA A JULII.
Myslím, že napsat něco, znamená odhalit kousek sebe světu. A to je něco, čeho se nejvíc bojím. Lidé v okolí by pak pochopili co se uvnitř spisovatele děje. To mi brání se pořádně rozepsat..
Je to pěkný článek, který řekl spoustu pravdivých věcí, nesplňuje však bod č. 1.
je mi 12 a chci se zeptat od kolika můžu být spisovatelem, ataké co mám udělat s již hotovým člankem (kam ho poslat abych měl šanci že kniha vyjde v nějakém z nakladatelství)
Předem děkuji za odpověď KUBA
Ahoj nevim jestli mi muzete poradi chci napsatr knihu o mem zivote co jsem vsechno prozila bych rada za radu jak to mam vic o tom napsat budu rada kdyz s emi nekdo ozve a poradu dekuji Anezka
jemi 11 a napsal sem hru a menší knihu myslíte ze mam dobré pretpoklady stát se spisovatelem hrozmě mě to baví ale prekázka je český jazyk který mi moc nejde co myslíte dá se i pres tuto prekázku psát dobré knihy
myslím, že to, co je popsáno výše, mi nechybí, ale strašně se bojím ukazovat povídky lidem, které znám. Asi mi chybí 2 věci, které by měl autor článku dopsat- sebedůvěra a odhodlání
Velice obsažený a srozumitelný článek , který mi pomohl se lépe zorientovat a dostat větší chuť k literatuře DÍKY ! :)
Jedním z mích tří snů je stát se spisovatelem. Už když jsem bylo malé, toužilo jsem po tom napsat mnou vymyšlenou knížku. Již od mala píšu především fantasy. Lidé kolem mě mi říkají, že jsem kreativní a má fantazie je nekonečná, ale mou velkou vadou je to, že se bojím. Mám strach z neúspěchu a proto mé kapitoly vidí jen málokdo. Když se odvážím někomu dát přečíst pár stránek a on řekne, že se mu to líbí... já mu nevěřím. Jsem zřejmě příliš sebekritické a to mě ubíjí. Chtělo bych to ukázat někomu koho neznám, aby mi řekl pravdu a neutišoval mě svými přívětivými slovy...
Jakmile nemáte sílu a vytrvalost, nebylo vám zřejmě dáno do vínku obohatit lidstvo o své myšlenky. (Tak nějak.) Ano, dříve tomu tak skutečně bylo. Protože nebyl internet. Ten umožnil obohatit ostatní o autorovy myšlenky a nebýt přitom spisovatelem.
Nejdůležitější jsou nápady. Vymyslet poutavý příběh, při kterém čtenář napětím ani nedýchá. Sám píši fantasy. Osobně inkliminuji ke komiksu. Chtěl bych vydat opravdu ryze český sešitový komiks. Začít ovšem chci nejdřív s knihou. Lépe tak nadnesu své myšlenky. S autorem článku souhlasim v posledním bodě. Bez vytrvalosti se spisovatel nikam nedostane. Opravdu tím nejhorším, čím spisovatel může projít, je čekací doba, když odnese svoje dílo k vydavateli a čeká, jestli jeho knihu přijmou. Naděje se střídá s beznadějí. Nejlépe je nejdřív psát krátké povídky pro časopis. Tam začínající spisovatel zjistí, jak na tom ve skutečnosti je. Jestli má čtenářům opravdu co říct. Všem nám spisovatelům přeju hodně úspěchů v tvorbě.
Ahoj, chtěla bych Vás pozvat na svůj blog. Toto je adresa: http://www.siska.eblog.cz
Doufám, že se Vám bude líbit..... :-)
Jinak hezký článek. Taky bych se chtěla stát spisovatelkou :-) Snad mi to vyjde. Teď pracuji na jedné knize.....
Jak tady pročítám reakce na článek, musím bohužel konstatovat, že většina lidí nesplňuje ani bod č.1. A co je horší, většina z nich to o sobě ani neví. Nezlobte se, ale přečíst si prvních pár vět s hrubkama nebo překlepama, tak už se mi dál ani číst nechce, byť by byl příběh sebelepší. Ze začátku by to taky možná chtělo, než něco dáte někomu číst, přizvat si k sobě někoho, kdo ovládá gramatiku a kdo vám to zkontroluje.
Tohle je moc chytrej článek. Taky jsem měla chvíli ambice, abych se dala na psaní, nebo na žurnalistiku. Ale skončilo to kvůli tomu pátému bodu. :) Strašně moc mi chybí trpělivost. A co napíšu, to se mi vůbec nelíbí. No možná si zkusim teda prozkoumat ještě pár knížek. A uvidim, jak to pak dopadne. Díky za radu.