VIVE DIEU, SAINT AMOUR

BRNO - PROCHÁZKA BRNEM - ČÁST 1

19. dubna 2007 v 10:44 |  Brno - procházka městem
BRNO - PROCHÁZKA BRNEM
ČÁST 1.
"Doma je leccos všední, co všedním tak docela není. Rozhodl jsem se vykročit na procházku městem a rozhlédnout se jím očima cizince. To znamená oči široce rozevřít.
Jestliže se minulá období zachovala nešetrně k odkazu otců a rozrušila skoro všechno, co jinde spoluutváří poezii prostředí města, shýbáme se dnes pozorně po roztroušených úlomcích, z nichž slepujeme vzpomínky a starou krásu. Zvedáme ve svých rukou zvláštní poznání. Poznání půvabu města, které mohlo někomu připadat šedivé a nikterak zvláštní."
Vysoko nad hlavou se ozvalo hlasité krákání. To černý havran se snáší do ticha vlhkých zdí až sem dolů a usedá na zpola vyvrácený náhrobek. Venku, za městskými hradbami je teplo a letní slunce ozařuje rovinatý kraj na jih od Brna, ale na starém židovském hřbitově, ponořeném do stínu domů, panuje šero. Starý vrásčitý muž v černém suknu lehce klimbá na schodech nevysokého domku a občas pohlédne na kolem projíždějící vůz, drkotající po prašné cestě Sedlářské ulice. Mezi sklepními okny dvou domů se líně protáhla kočka, ale hbitě proskočila starou zrezivělou brankou hřbitova, když se na ni zuřivě rozštěkal pes.
To je obrázek ghetta. Města ve městě, kde se snad i čas zastavil. Z rozjímání vás ihned vytrhne hlas blízkého zvonu.

Gong, gong, to se právě probouzí zvon z úzké věže kostela sv. Máří Magdalény. Vchod je z hlavní ulice, Masarykovy, která se původně jmenovala Sedlářská a vedla od Židovské brány k Dolnímu náměstí. Už kdysi dávno se jí tu dole říkalo Židovská ulice. Dnes je Masarykova široká dlouhá ulice, ale na starých mapách je to poměrně úzká ulička, úzká málem tak jako dnešní Františkánská. Kolik z nás chodí nevšímavě kolem těchto ulic, neznají bohatou minulost našich ulic a historických památek.
Ale zpět k naší procházce Brnem. Půjdete-li Františkánskou uličkou, dýchne na vás po chvíli historie a starobylost. Podivné staré domy s černými střechami a ještě podivnější lampy - to
všechno tvoří romantičnost Římského náměstí, které bylo r. 1867 připojeno právě k Františkánské ulici. Koncem druhé světové války zde byly rozbořeny tři měšťanské domy a celkový stav se ještě zhoršil. Domy tu chátrají i dnes a tak se pokračuje dál v boření. Kdysi tu byl stržen i dům se slunečními hodinami. Kousek po kousku se ukrajuje ze starobylosti města a z uliček se postupně vytrácí historie. Několik let už je Římské náměstí také centrem ruchu pouličního prodeje.
A tak opusťme tato místa a vykročme dále. Ocitáme se na dlažbě Josefské ulice, která obkroužila klášter a domy kolem kostela s. Máří Magdalény. Svůj název ulice jistě získala od kostela sv.Jakuba. Ten se již nachází na hranici mezi bývalým židovským ghettem a Měnínskou čtvrtí. Uprostřed bývalé této čtvrti leží Orlí ulice, která se právě za starých časů jmenovala Měnínská a vedla k Měnínské bráně. Ale dostala nové jméno podle domu "U černého orla" ze 17. Století. Svého času to byl nejpřednější brněnský hotel, který roku 1774 měl 19 světnic, pět kuchyní a dvě stáje pro šedesát koní. Jak dobře na tom byl svědčí i občasné pobyty hostů z panovnických kruhů. Po návštěvě Josefa II. Dostal dokonce majitel povolení vedle původního domovního znamení vyvěsit také štít "U císaře římského". Ovšem dnes už byste tu hotel hledali marně, v polovině 19. Století byl zrušen a 1874 zde byla zřízena drogerie. Portál s pamětním nápisem a kamenný orel z nároží byl r. 1904 přenesen do dvora a prakticky i celá lichá strana Orlí ulice /až na dům č.3/ dostala novou podobu.
Na druhé straně ulice stojí za povšimnutí dům "U kamenné panny", stojící dodnes ve dvoře domu Orlí 16. Bydlel tady v 16. Století významný lékař Tomáš Jordán z Klauznburku, který dříve působil i ve Vídni, když v Brně r. 1586 umíral, byl stár všeho všudy 47 let. Jeho hrob leží někde v minoritském kostele sv. Janů. Ted je jeho bývalý dům opuštěný a jen kamenná panna, stojící v rohu budovy, odolává počasí. Takže se zdá, že i tento pamětník té dávné doby vezme brzy za své.
Krátkou Minoritskou dojdeme k ulici Jánská. Ta v minulosti vedla od hradební branky k Dolnímu náměstí a až na Rybný trh. Původně se spolu s nynější Panskou jmenovala Měšťanská a celá dolní pravá její část přiléhala k minoritskému klášteru. Dnes bychom už jen s obtížemi hledali někdejší starobylost této ulice. Ze středověkých měšťanských domů se tu nejdéle držel hostinec "U tří knížat", stávající na nároží Poštovské ulice, ale i on nakonec ustoupil monumentální poštovní budově. Zachovány zůstaly jen v muzeu tři obrazy domovního znamení. Postupem času tedy mizely z této ulice i všechny ostatní staré domy. A stavěly se nové - hotel Evropa, r. 1907 lékárna "U červeného raka" a další. Nejstarší tedy zůstává minoritská loreta z 18. Století, vystavěná Mořicem Grimmem.
Od Měnínské brány se táhly městské hradby na sever - a do přilehlých čtvrtí se podíváme příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama