ATENTÁT NA HEYDRICHA
Je čtvrtek 18. Června 1942. Za úsvitu obkličují nacistické jednotky kostel v Resslově ulici. Je mezi nimi 307 mužů z jednotky (E) SS "D" a 350 příslušníků SS strážného praporu "Prag" - dohromady 17 důstojníků, 740 poddůstojníků a mužstva. Spolu s úředníky gestapa je k boji nasazeno téměř osm stovek mužů. Proti nim stojí sedm parašutistů:čtyři v kryptě, tři na kůru. Krátce po čtvrté hodině vnikají útočníci do prostoru chrámu. Ti tři se vydrží bránit celé tři hodiny. Poslední náboj si nechávají pro sebe…
Psal se třetí rok okupace, která obyvatelům Protektorátu Čechy a Morava přinesla mnoho utrpení. Přestože byl všeho nedostatek, přestože čeština zmizela z úřadů a i do škol se tlačila němčina, přestože nacisté zatýkali, věznili a popravovali za sebemenší náznak jakéhokoliv protiněmeckého projevu,Češi se s okupací nesmířili. Množily se sabotáže, rostlo odbojové hnutí, stále více lidí dávalo najevo svou nespokojenost. Hitler byl zneklidněn a rozhodl se vyslat do protektorátu člověka, který vzpurným Čechům ukáže, co je to německá moc. A tak se v září roku 1941 stal novým zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich.
V Čechách se o něm moc nevědělo, lae pověst, která jej předcházela, budila hrůzu. Říkalo se o něm, že je chladnokrevný, bezohledný, nemilosrdný a že je zcela oddán nacistickým plánům na likvidaci českého národa. Brzy se ukázalo, že pověst o něm nelhala.
Hned po svém nástupu do úřadu vyhlásil výjimečný stav - stanné právo a nařídil připravit seznamy lidí, kteří mají být popraveni.
"Tento prostor musí být definitivně osídlen Němci…Čech tu už nemá co pohledávat!" Tato Heydrichova slova hovoří jasně o nacistických plánech. O tom, že je hned začal uskutečnovat, svědčily rudé vyhlášky se jmény popravených, objevující se na ulicích téměř denně. Všude slídila tajná policie - gestapo, dařilo se udavačům a zrádcům. Během několika měsíců nastolil Heydrich v Čechách doslova hrůzovládu.
V té době, tedy koncem roku 1941, startuje z britského letiště vojenský letoun, na jehož palubě je několik Čechoslováků. Tvoří tři skupiny s krycími názvy Silver A, Silver B a Antropoid. Jejími členy jsou rotmistři Josef Gabčík, Jan Kubiš a Josef Valčík. Všichni jsou dobře vycvičeni a v xájmu bezpečnosti neznají úkoly druhých. Vědí že je nutné provést atentát na Heydricha..
Kromě těchto skupin byly postupně na území protektorátu vysazeny další, jejich členy byli i Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Bublík a Adolf Opálka.
Gabčík a Kubiš, kteří měli atentát provést, chtěli mít jistotu. Věděli, že si musí připravit šanci a stoprocentně ji využít, jinou už mít nebudou. Sledovali proto Heydricha jako stín a nakonec si pro svou akci vybrali ostrou zatáčku v Praze-Libni, kde šedozelený mercedes vezoucí Heydricha musel vždy zpomalit.
Je 27. Května 1942, kolem půl jedenácté. V zatáčce se objevuje automobil. Gabčík před něj skáče, odhazuje plášt a samopalem míří na Heydricha. Mačká spoušt, ale marně. Zbran selhala. V tu chvíli přiskakuje k mercedesu Kubiš s bombou. Ozývá se mohutný výbuch a raněný Heydrich padá na sedadlo. Gabčík a Kubiš prchají…
Heydrich přes veškerou lékařskou péči zemřel a nacisté ze msty nastolili v zemi nevídaný teror. Hromadná zatýkání, popravy a nakonec pomsta nejkrutější - Lidice… Ležáky…
Z parašutistů se mezitím stali štvanci. Snažili se zachránit, jak se dalo, a neohrozit přitom bezpečnost obětavých lidí, kteří se jim snažili pomoct. Pro sedm pronásledovaných našli odbojoví pracovníci úkryt v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Byli to Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Bublík. Podle plánu se měli v dohledné době přesunout na venkov. Čeští odbojáři měli vypracovaný dokonalý plán, který by se asi býval uskutečnil, kdyby nezasáhla zrada…
16. června se na gestapu přihlásil Karel Čurda, jeden z parašutistů. Bál se tolik o svůj život a o životy svých blízkých, že řekl vše, co věděl. A bylo toho dost na to, aby gestapo šlo najisto. Zbylí parašutisté se ukrývají v kryptě. Vchod do ní vede z kostela, ten se jim podařilo zabarikádovat. Jedinou přístupovou cestou je malé okénko vedoucí do ulice. Nacisté je zkoušejí odtud dostat njeprve pomocí slibů, potom použité beranidla, kterým se snaží probourat kostelní zeď. Nepomáhají svazky granátů, ani slzotvorný plyn, ani lehké pěchtoní dělo, střelby ze samopalů či lehkých i těžkých kulometů. Nedaří se ani parašutisty vypudit kouřem. To celé trvá sedm hodin!
Nakonec kohosi napadlo zasunout do větracího okénka hadice a pouštět do krypty vodu. Obráncům se několkrát podařilo pomocí žebříků hadice vystrčit zpět na ulici, ale nakonec se jejich úsilí ukázalo jako marné. Poslední pokus o únik - snaha prokopat se do kanalizační stoky - se nezdařil. Parašutisté vědí, že je všemu konec. Z krypty se ozývají čtyři osamocené výstřely…
Budete-li někdy cestovat ulicí V Holešovičkách v Praze 8, projedete také mimoúrovnovou křižovatkou pod Vychovatelnou. Zatáčka, ve které došlo k atentátu, vypadá dnes úplně jinak než tenkrát. Akorát tu chybí pomník, který by událost, o které jsem vám vyprávěl, připomínal.
V kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici je dnes památník připomínající hrdinství i utrpení českých lidí za protektorátu.
Podle článků, knih a dokumentů zpracoval Mike
honza | 25. února 2008 v 18:54 |
Jé moc díky za atentát gdybys ho neudelala tak bych byl v pr:::: jeste jednou dík:)